Jak jsem dostala prvni vyhazov

Aneb moje prvni prace a jak jsem zjistila ze je lidi jsou...rekneme nespravedlivý.

Asi v polovině letních prázdnin jsem nastoupila na brigádu do kina. Bylo to fajn, jen sedět za pokladnou, prodavat lístky a občas si s nejakym se zákazníků pokecat - nevěřili by jste kolik novym věcí jsem se dozvěděla. :) Čas plynul a ja si tam zvykla, sice to je občas jen 'roboti' práce ale to mi nevadilo, nemusela jsem na chvili moc přemýšlet (jinak neumim vypnout). Nikdo si na me nikdy neztěžoval, smeny jsem si mohla brat kdy jsem chtěla, prostě pri stredni ideální. Až do chvile kdy me zacala nemit rada jedna ze supervisorek. Nevim proc, nikdy ji nic neudělala ale hold se stalo. Ja jsem se na smene kdyz tam byla ona obzvlášť snažila aby proti me nic nemohla mit. Jak se ukazalo bylo to k ničemu.

Jednou jsem se vzbudila s teplotou a rymou - ale rikala jsem si ze jim nebudu pridelavat praci, ze by za me museli nekoho shánět a ze to zvládnu. Tak jsem tam sla a zrusila jsem si smeny na par dalsich dnů. Nakonci smeny jsem uz mela horečku a vazne jsem se tesina domů pod perinu a na cajik. Vzala si me stranou a ze nejsou spokojeni s mim pracovnim výkonem a ikdyz jsem na to byla nekolikrat upozornovana nic se nezmenilo. No nikdo me na nic neupozornoval - ani nebylo na co, delala jsem vsechno jak jsem měla. Ale nehadala jsem se, preci jen uz mi opravdu nebylo dobře.

Nakonec jsem si ale řekla ze se nedam! Zasla jsem vejš s tim ze si opravdu nechci na nikoho stezovat a delat problemy ale ze jsem nic spatne neudelala a presto jsem byla vyhozena. A udelala jsem dobře! Ostatni SV na tom kine me jen chvalili a tak pracuji dal - akorat samozrejme na jinem místě :)

A jsem poucena - ani kdyz se budu snazit jako debil a delat veci navíc, nic se nezlepsi! :D