5. 12. 2012

Ti mladí jsou dnes ale hrozní!

Dnes, když jsem jako vždy, jela tramvají domů ze školy jsem byla označena za velmi nevychovanou. A hádejte kým asi? No samozřejmě že důchodci. Seděla jsem, byla jsem zamyšlená a koukala přes okno ven. Upřímně vůbec jsem nevnímala co se kolem mě děje. Najednou mě z mé zamyšlenosti vytrhl skoro  hysterický řev: "Tak mě snad pustíš sednout néé?!!" Nade mnou stálo něco asi tak s pár tunami make-upu, obrovskými stíny kolem celých očí a růžovou rtěnkou hodně za hranicí rtů.    >>>
Docela mě to vyděsilo. :D Zvlášť ještě obrovský kožich s leopardím vzorem. "Ani kousek slušnýho vychování ty mladý dneska nemaj!" Halekala na celou tramvaj a stále se dožadovala abych se zvedla. Přemýšlela jsem jestli mám říct opravdu to co mě napadlo, totiž něco ve smyslu až ona najde trochu vkusu a přestane až skoro děsit lidi kolem sebe tak já najdu trochu slušného vychování a zvednu se. Ale vůbec než jsem stačila zareagovat zvedla se starší paní, která seděla přede mnou - o něco slabší odvar této, přeci jen leopardí vzor měla na kabátu jen na okrajích a make-upu měla asi tak o půl tuny méně a pustila ji. A pak se do mě obě dvě pustili. Tedy ne že by mluvili na mě - to by jim přeci jen hrozila odpověď. Ne že bych nikdy nepustila žádného důchodce sednout - pouštím je, když si jich všimnu, ale sakra snad by měla panovat slušnost na obou stranách ne? 
Jednou jsem v metru vyslechla rozhovor dvou dam, také v pokročilém věku jak si stěžovali, ale ty mě opravdu pobavili: "No to je hrozný! Oni buď dělaj že vás neviděj, nebo dělaj že spěj, nebo dokonce dělaj že se učej!!" Ano, opravdu neuvěřitelné, studenti se učej! :D

1 komentářů:

Tlapka řekl(a)...

Přiznávám se dobrovolně, že se s dovolením v buse fakt učím. :D Jezdím z konečné na konečnou, něco přes půl hodinky, to už se jako časová investice do učení vyplatí - ale tím, že nastupuju jako jedna z prvních, tak si jdu sednout až úplně dozadu a k okno, na to pětisedadlo. Tam by se stejně nikdo širší (ach ta zimní výbava) nenasoukal. :D Nikdo se ke mně neprobije (a nebýt toho, že jedu na konečnou, tak se nedostanu ani já ven) a na ráně jsou mnohem případnější případné oběti - proč bych měla vstávat já, když se učím, když deset sedadel přede mnou sedí patnáctiletý kluk a poslouchá mp3 (s hlasitostí na celý bus+okolí?)?
Pouštěla jsem poctivě, kdykoli bylo volné místo. Do té doby, než mě jedna lady zdupala, že snad není tak stará, abych jí přenechávala místo. Souhlasím s Tebou, máš pravdu, že slušnost by měla být na obou stranách. Nejlepší byl důchodce, co mi na zastávce nakukoval do tašky, asi jestli tam nemám samopal. Nesla jsem z knihovny materiály na seminárku a postavila jsem si igelitku mezi nohy, byla fakt těžká. A on seděl na sedačce, vzal čagan a normálně mi tím zahnutým držátkem zachytil ucho té tašky, přitáhl si to a čučel. Jako to bylo fakt moc. :D

Okomentovat

Samarka Parker. Používá technologii služby Blogger.
 
;